!!!EXTRA DÍL!!! Karamela-12.kapitola-SEZNÁMENÍ S RODINOU

20. dubna 2009 v 19:41 | Lady Letty |  --->Karamela
A je tu EXTRA DÍLEK!
Je docela dlouhý, takže doufám, že vám to nedá moc zabrat xD.
♥♥Přeju krásné čtení ♥♥
klik cč.




"Odkud jsi?" zajímala mě další otázka.
Kleo se nadechla. Neodhadla jsem, jestli ten příběh bude dlouhý nebo si jen povzdychla nad tím, že to musí vysvětlovat někomu dalšímu.
"No…moje máma je z USA, je hispánka a můj táta má předky v Africe. Můj táta se s mámou seznámil na vysoké ve Spojených státech. Začali spolu chodit a pak se vzali. A pak jsem tu byla já. No vlastně nejdřív se narodila Theresa, moje starší sestra, které je teď dvacet dva a žije v Kalifornii se snoubencem. Pak přišel na svět můj starší brácha Bradley. Dneska je mu devatenácta zatím žije s námi.."
"Počkej a jak jste se teda dostali sem do Anglie?" nechápala jsem. Bylo to na mě trošičku složité.
"Nech mě to dopovědět," řekla Kleo s úsměvem.
"Po Therese a Bradleym jsem dostala na svět já. Žili jsme v USA, jenže přednedávnem taťka ztratil práci a neměli jsme z čeho platit dům. Sestře to nevadilo, ona se už dávno od nás odstěhovala, jenže nám jo. Brácha navíc měl po zkouškách a čekal ho výběr vysoký školy.
Naštěstí pro nás svítila šťastná hvězdička, nějaká prateta či co žijící v Anglii nám odkázala dům. Tak jsme se přestěhovali. Brad si tu podal přihlášky na univerzitu a teď čeká jak to dopadne."
Kleo se odmlčí, aby se vydýchala.
"A já začala chodit do školy…"
Uhnula pohledem a koukala na jeden z obrazů visící na zdi.
"Kleo…moc mě….moc mě mrzí…Je mi hrozně líto, co se stalo ve škole," vymáčkla jsem ze sebe a začervenala se jako prvňáček. Styděla jsem se, že jsem Kleo nepomohla a nezastala se jí, když to bylo potřeba.
"To je jedno," zamumlala Kleo, ale jasně jsem vycítila, že jí to jedno není. Taky bylo vidět, že si o tomhle tématu nechce povídat. Chtěla jsem se rychle začít bavit o něčem jiným, ale nic mě nenapadalo.
Zachránila mě Kleina kočka Venuše.
Přiběhla, vyskočila na pohovku a uvelebila se mi na klín, jako by mě znala už odjakživa.
"Jé, ahoj Venuše," pozdravila ji Kleo a rozesmála se, když mě kočka začala švihat do obličeje svým dlouhým ocasem. Musela jsem se smát taky.
"Asi zkouší, kolik toho vydržím," chechtala jsem se a Kleo taky. Sotva se Venuše zklidnila, začala jsem ji hladit po zrzavo-hnědé srsti. Spokojeně předla a blaženě přivírala zářivě zelené oči.
"Takže jste se už seznámili," zakřenila se Kleo.
"Jo," přikývla jsem."Neotravuju vás tady?"
"Blázníš? I kdyby tu byli ostatní, nikomu bys nevadila,Maryllin" ujistila mě Kleo. Překvapilo mě, že si zapamatovala moje jméno.
V zámku zarachotily klíče.
Ve dveřích se objevila středně vysoká, štíhlá žena se světle čokoládovou pletí. Tmavě hnědé rovné vlasy jí spadaly až na ramena. Podobnou barvu měly i její oči. Srdcovitý obličej dotvářela souměrná pusa natřená světlou rtěnkou. Nejvíc mě upoutal její styl oblékaní.Bylo v něm spoustu barev, ale přesto vše sladila naprosto dokonale. V uších se jí kývaly dlouhé náušnice.
Kleo vyskočila a vrhla se k ní.
"Tak tohle je moje mamka," řekla. "A tohle, mami, je Maryllin."
Kleina mamka ke mně přišla a usmála se.
"Ahoj! Ty jsi Maryllin? To je pěkný jméno. No já jsem Bella. Teda celým jménem se jmenuju Christina Isabella, ale všichni mi říkají Bello. Můžeš mi taky tak říkat," znovu se usmála. Její hlas zněl hrozně povzbudivě. Nejpřekvapivější bylo, že ačkoli už dávo oslavila čtyřicítku (posle mých výpočtů), chovala se pohodově a "mladistvě". Neuměla jsem to vysvětlit-ona prostě rozuměla věcem a problémům, které už dávno nespadaly do její věkové kategorie.
"Já myslela, že Kleo se zatím s nikým neskamarádila. Když přišla včera ze školy, vůbec nemluvila a já jsem řek…" Kleo ji pohledem umlčila a ona pokrčila rameny.
"Chcete džus, holky?" zeptala se nás za chvíli. Než jsem stačila cokoli říct, Kleo přikývla.
"Je tu pomerančovej a jablečenej. Který máš ráda, Maryl?"
Bella ke mně byla strašně hodná, přestože mě znala jen pár minut.
"No…Pomerančovej," odpověděla jsem váhavě.
"Dobře." Bella nalila do zdobených sklenic oranžovou tekutinu a pátravě se rozhlédla po místnosti.
"Neviděly jste tu někde misku s perníčkama?"
Provinile jsem se podívala na prázdnou nádobu na kávovém stolku. Tu zpozorovala i Bella. Nejdřív jsem myslela, že nám vynadá, ale ona- místo toho aby nás rozzlobeně pokárala-se rozesmála.
"Vidím, že už jste si nabídly samy," smála se. "Asi vám chutnaly, že jo?"
"Jo," vyhrkla jsem. "Jsou fantastické. Umíte moc dobře péct."
Bella slyšíc lichotku mě obdařila zářivým úsměvem.
"Takže vidím, že už ti Kleo leccos prozradila. I o mém povolání."
Přikývla jsem, zatímco Bella (označení Kleina maminka mi prostě k ní nesedí) nám přinesly dvě sklenice s džusem. Sama se přitom svalila do křesla a povzdechla si)
"Řeknu vám, holky, kmitat se od rána v kuchyni a vařit pro přeplněnou restauraci je teda fakt fuška. Taky vám rodiče neříkají nadarmo, aby jste dobře studovali. Potom si kliďánko budete moct sedět v kanceláři a nohy mít na stole, než někde běhat mezi policemi s hrncema. No, i když, já si vlastně tu kuchařinu vybrala sama. Rodiče mi to nechtěli povolit, ale já jsem od přírody tvrdohlavá a tak jsem jim na ty příkazy a zákazy vysloveně kašlala. Dodneška nevím, jestli to byla chyba," své vyprávění zakončila pokrčením rameny. "Jejda, já jsem ale trouba, určitě vás tímhle nudím…"

Mě naopak její příběh zajímal. S nadšením výrazem jsem ze sebe vyrazila další zvědavou otázku.
"Vy jste vystupovala vážně v televizi?"
"No jéje. Na to si dodneška vzpomínám. Pracovala jsem tenkrát v nějaký slavný restauraci a oni si mě zčistajasna pozvali do kuchařské show. Nejdřív jsem jim chtěla prásknout telefonem, přece jenom producírovat se před kamerami nebyla moje parketa, jenže maminka do mě pořád hučela, tak jsem to nakonec přijala. Pamatuju si, že ten režisér byl hroznej otrapa. Pořád: "Děte semhle a tamhle, né tamhle povídám a narovnejte se a dívejte se do kamery, trochu se usmívat ne?" Vařila jsem nějaký kuře na víně či co. Trapas byl, když jsem víno vylila na moderátora. V televizi vypadal, jako když to bere s humorem, ale jakmile skončilo natáčení, vykopli mě ze dveří." Na zlomek vteřiny se mi zdálo, že se Belle zalily oči, když vzpomínala na mladá léta.
Všimla jsem si, že se Kleo začala ošívat. Nejspíš mamčiny příběhy slyšela už hodněkrát.
"Nechceš se jít podívat na můj pokoj?" navrhla mi. Souhlasila jsem.
Byla jsem hrozně zvědavá, jak to u ní v pokoji bude vypadat. Představovala jsem si vzdušný pokoj s odstíny hnědé plný pletených věcí a korálkových závěsů….
Tolik mě překvapilo, že u Klei v pokoji to vypadá skoro jako u každé jiné holky!
Zdi byly polepené různými plakáty všechmožných star, na posteli se to hemžilo malými polštářky a plyšákami, vedle okna viselo malé zrcadlo a polička s nějakými věcmi. Další polička se nacházela nad psacím stolkem. V rohu místnosti trůnila velká skříň, zřejmě šatní. Poslední nábytek v místnosti ukrýval učebnic, knihy a další a další věci. Oknem s bílou záclonkou bylo vidět do malinkaté zahrádky.
Překvapením jsem ze sebe nedostala ani slovo. Nevěděla jsem, jestli je ten pokoj hezký nebo ne. Ostatní místnosti se od něj lišily svoj elegancí. Tady bylo vše naskládané bez ladu a skladu.
Ale když jsem si pokoj prohlédla ještě jednou, začal mi připadat hezký. Koneckonců, typický holčičí pokoj. Nic nového pod sluncem.
"No..takže…to je můj pokoj," oznámila trochu rozpačitě Kleo.
"Je hezký," reagovala jsem automaticky. Z zvědavosti jsem začala procházet a zkoumala vše do nejmenších podrobností. Zastavila jsem se u zrcadla a věnovala svému já krátký pohled. Potom můj zrak padl na taštičku na poličce pod zrcadlem. Otevřela jsem ji. Leželo tam spoustu kosmetiky-rtěnka, lesky na rty, řasenka, tužka na oči…
"Jé tenhle lesk je pěkný," prohlížela jsem si s obdivem objev z kosmetické taštičky.
"To je všechno tvoje?"
Kleo přikývla. "Tohle všechno mi dala mamka. Jenže já se nemaluju."
"Jak to?"
"Nesluší mi to."
"Povídáš nesmysly," malininko jsem ji okřikla. A potom jsem dostala nápad….

"Můžeš se podívat."
Kleo otevřela oči a překvapením vykřikla.
"To je…to je hrozně krásný…" vypravila ze sebe.
"Vidíš, a pak že ti to nesluší," zazubila jsem se. Všechno to nalíčení, co měla Kleo na sobě, bylo moje dílo.
Namalovala jsem jí oči žlutým odstínem. Protestovala, že je to moc výrazná barva, ale já jí připomněla to kanárkově žluté tričko. Nakonec svolila a já pokračovala. Řasenkou jsem zaútočila na řasy a na rty jsem jí nanesla trošičku lesku.
Konečný výsledek vypadal výrazně, ale perfektně. Nejlepší ale bylo, že si to myslela i Kleo.
"Moc ti děkuju," otočila se k mě a já s větou "není zač" pokrčila rameny. Potom jsem se usmála.
"A k tomu ještě nějaké obelčení," prohlásila jsem důrazně. A šlo se odhalovat tajemství Kleina šatníku. V něm visela spousta ramínek a na nich krásně barevné modely, ze kterých mi oči přecházely.
"Hroší zuby! Ty jsou krásné!" obdivovala jsem jedny šaty s ramínky. Kleo se rozesmála.
"Co je?"
"Hroší zuby," řehtala se Kleo.
"No co, to říkal můj strejda. Ježkovy voči mu připadalo moc otřepané," vysvětlovala jsem, přičemž mě přepadl záchvat smíchu.
Když jsme se opět trochu uklidnily a utřely si slzy z očí, vrazila jsem ramínko se šatami Kleo.
"Vezmi si to. Je tam taky žlutá," upozornila jsem ji, sotva se jí na tváři objevil zděšený výraz a oči tikaly po křiklavě barevné látce, kterou držela v ruce. Chvíli něco namítala, ale nakonec svolila. Vyklouzla jsem do obýváku a nechala jí trochu soukromí.
Bella seděla ve slunečních brýlích na zahradě a beztak už tmavou pleť nastavovala zářícímu slunci.
Otevřely se dveře a v nich…Vůbec jsem v těch štace nemohla Kleu poznat! Vypadala naprosto fantasticky.
"To je úžasný," vypískla jsem. Kleo zrozpačitěla, a odtančila do pokoje a prohlížela se v zrcadle.
"Teda Maryl…Já vůbec nevím, co mám říct… Je to..je to krásný…"
Táhla jsem jí do obýváku, byla jsem moc zvědavá co na to řekne Bella.
Stále ještě odpočívala v zahradním lehátku.
Když jsme k ní přicházely, sundala si brýle a vykulila oči.
"Panenko skákává, to jsi ty Kleo?" zvolala.
Kleo se zapýřila a pak špitla:
"To je její práce," a ukázala na mě.
"No teda Maryllin, ty jsi moji dceru teda zřídila," vynadala mi naoko Bella a pak se rozesmála.
"Vůbec jsem tě nemohla poznat, zlato," slezla z lehátka a ještě jednou si Kleu prohlídla.
"No já vždycky říkala, že má nosit barevnější věci, že ji to rozzáří. Ale ne, naše paličatá K…."
"Mami!" okřikla ji Kleo a protočila oči.
"Dobře, už mlčím. Ale vypadá to perfektně. Hlavně to nalíčení. Nechtěla pracovat jako kosmetička, Maryl?" zakřenila se na mě Bella.
Pokrčila jsem rameny. Vlastně jsem nikdy moc o svém budoucím povolání nepřemýšlela. Moje sny o profesi se s věkem měnily. Když mi bylo pět, chtěla jsem být princeznou. V osmi jsem se snažila obhajovat doktorku, na kterou mi ovšem zašla chuť. Pak jsem už o tom moc nepřemýšlela. I když, vždycky někde uvnitř jsem toužila po práci návrhářky. Svou tvořivost jsem moc nevyužívala, ale jakmile jsem měla chvilku času a nablízku nebyla zrovna Samantha, kreslila jsem na papír různé extravagantní oblečení. Většinu jsem roztrhala nebo zahodila. Že to byla chyba, jsem si uvědomila moc pozdě.
"Ahoj, jsem doma!" ze zamyšlení mě vytrhl zvučný mužský hlas.
"Čau tati!" zahalasila Kleo.
Musela jsem si ho prohlídnout do hlavy až k patě. Nakrátko ostříhané černé vlasy skoro vůbec nebyly vidět, protože splývaly s tmavou pletí. Jeho bělostné zuby, doslova zářily, jak se usmál. Na sobě měl oblek, pečlivě nažehlený a upravený. Oříškové oči sledovaly Bellu, Kleu a mě. Věnoval mi krátký pohled Kdo jsi? Neznám tě. A pak se obrátil zpět ke Kleo.
"Ale no ne! Jestlipak to není naše malá Kleo?"
"Nejsem malá tati!" okřikla ho Kleo a začervenala se, zřejmě se styděla za takovéhle rodiče. Já jsem ale přímo viděla, jak Kleu milují a mají ji rádi.Málem se mi vrhnuly slzy do očí. Moje máma pořád v práci, můj táta pořád v práci…
"A kdopak je tohle?"
"To je Maryllin, moje kamarádka, tati," vysvětlila Kleo.
Při slově moje kamarádka mě příjemně zahřálo u srdce.
Klein taťka ke mně přikráčel a s přátelským úsměvem mi stiskl ruku
"A já jsem Peter. Těší mě Maryllin."
Mě taky těšilo.

Později se dostavil poslední člen rodiny bydlící v tomhle domě, Klein brácha Bradley.
Přišlo mi hrozně legrační, když se objevil v obýváku v oranžové košili, bílých pláťákách, botaskách a rozježeným havraním háru, které připomínalo obrovský nafouklý balón
Snažila jsem se nevyprsknout smíchy.
"Čau, rodino," pozdravil a šel zaútočit na kuchyni. Po brakování ledničky se usadil s jídlem na pohovce a vmáčkl se mezi mě a Kleo.
"Čau ségra," promluvil na ni s plnou pusou takže to zněl spíš jako "augra" .
"Kde si byl, Bradley?" ptala se Bella.
"Venku."
"To znamená, že si byl s tou Modelkou Melanií?" poškádlila ho Kleo. Příšerně zrudl.
"Náhodou, není pitomá jako někdo," odsekl její bratr a pak se obrátil ke mně.
"Hele, tebe jsem tu ještě neviděl!?" Bylo divu, že mě vůbec zaregistroval.
"Bradley, těší mě," zahýkal a přátelsky mě poplácal po zádech.
"Maryllin, netěší mě," zašklebila jsem se na něj a všichni se rozesmáli.
"To je první holka, co ti nepadla k nohám. Teda ještě já ne," smála se Kleo.


"Vážně nechceš ještě zůstat na večeři?" zjišťoval Klein taťka.
"Ne ne, omlouvám se,ale už musím jít." Teď jsem nelhala-když jsem na hodinách spatřila sedm, málem mě kleplo. Nechápala jsem, jak to že to tak rychle uteklo.
Moc jsem tu chtěla zůstat, ale nemohla jsem. Rozloučila jsem se s Bellou, Peterem, Bradleym a nakonec i s Venuší, která se probudila a vyšla ze svého pelíšku.
Kleo mě ještě šla vyprovodit ke dveřím.
"Nezapomněla sis něco?" vyptávala se.
"Ne dobrý, mám všechno," ujistila jsem ji.
"Tak dobře. Tak teda ahoj…"
Vtom mě něco napadlo.
"Kleo? Kdo byla ta holka na tom obrázku..při výtvarce?"
"To jsi byla ty," odpověděla Kleo a odmlčela se. "Tak teda ahoj," rozloučila se.
"Ahoj," usmála jsem se na ni.
Když zavřela dveře, chvíli jsem tam ještě stála. Potom jsem se vydala domů.
Naposledy jsem se ohlédla za Kleiným domem- a usmála se.


A otázečky xP

  • Kdo se vám z rodiny líbí nejvíc? (Bella, Peter, Bradley nebo Venuše xD??)
  • Přijde vám Bella ukecaná? xDD
  • Jaká část příběhu se vám líbí nejvíc?
  • Ohodnotťe od 1 do 5.

Děkuji x)

Lady Letty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Any* Any* | Web | 20. dubna 2009 v 19:43 | Reagovat

ses nějak rozepsala =D no jdu si to přečíst =D

2 Any* Any* | Web | 20. dubna 2009 v 20:00 | Reagovat

* všichni :D nejvíc asi teda Bella :D nebo já newim :D
* jo, prostě typická ženská :D
* Hroší zuby! :D
* 1

3 Small Princesss Small Princesss | Web | 20. dubna 2009 v 20:53 | Reagovat

1.Isabella
2.Ani ne,jenom trošku
3.Všechny jsou úžasné
4.1* i když tam hěvzdička není je  to spíš na jedničku dvacekrát potrženou

4 Simush Simush | Web | 20. dubna 2009 v 21:18 | Reagovat

Všetci
TRochu
Celý
1**
Je to perfis

5 Niekto Niekto | 20. dubna 2009 v 23:51 | Reagovat

//Bella? xD
//Středně xD
//Všechny
//1************

6 NeelaC NeelaC | Web | 21. dubna 2009 v 20:32 | Reagovat

Většinou tyto otázky nevyplňuji,ale udělám vyjímku xD
#Bella a Venuše
#Docela jo xD
#Hroší zoubky xD
#1

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Layout: © Lady Letty