Karamela-10.kapitola-KAMARÁDSKÉ ODPOLEDNE

13. dubna 2009 v 15:28 | Lady Letty |  --->Karamela
Další dílek Karamely, tentokrát jsem se do příběhu rozhodla zapojit (vám známou xD) postavu, která původně měla být vedlejší.
Krásné čtení!
klik c.č




Vyběhla jsem ze školy a prudce oddychovala.
Bylo mi z toho tak špatně, že jsem prostě potřebovala na vzduch. Teď, když stojím před budovou školy, je mi trochu líp, ale rozhodně ne tak dobře, jak bych chtěla.
Vydala jsem se domů. Tam se mi moc nechtělo, protože jsem věděla, že dům bude zase prázdný. Přesto jsem tam dorazila. Odhodila jsem tašku do kouta, chvíli jsem přemýšlela, a pak se rozhodla, že se půjdu projít. Možná bych si mohla popovídat s Gerym. Je to sice blázen,ale nemám si s kým povídat. Převlíkla jsem se do mého oblíbeného zeleného trička a bílých tříčtvrťáků.
Venkovní teplota se vyšplhala až na dvacet pět stupňů, avšak příjemně foukalo. Přešla jsem k domku Neilových a zazvonila. Jak se ozval pronikavý zvuk zvonku, k brance přiběhlo pět psů. Štěkali a štěkali, až jsem myslela, že ohluchnu. Naštěstí však z majestátních vchodových dveří vyšla paní Neilová.
"Rexi!Majore! Penny! Ello! Charlie!" okřikla všechny psy.
"Ahoj, Maryllin," usmála se na mě přívětivě. "Omluv je, štěkají na každého."
"To nic," řekla jsem. "Je doma Gery?"
"Myslím, že právě tráví svůj volný čas u televize," zamračila se paní Neilová. "Zavolám ti ho, momentíček." Zmizela v domě, zatímco psi, zdánlivě uklidněni, na mě podezíravě koukali a vrčeli.
Potom se vynořil Gery. Byl trochu rozcuchaný, v modrém roztrhaném triku.
"Jé, ahoj Maryl! Co ty tady?"
"Jenom jsem se přišla zeptat, jestli bys třeba nešel ven…?" Vypadal překvapeně, ale bylo vidět, že ho to potěšilo.
"Tak d…tak dobře," přikývnul. "Jenom mě na chvíli omluv. Hned jsem zpět."
Vrátil se v oblečení, které bylo díkybohu v lepším stavu.
"Nebude ti vadit, když s sebou vezmu psy? Víš oni dneska odpoledne ještě nebyli venku."
"Nevadí," ujistila jsem ho.
Každému psu (a fence) přidělil vodítko, čapl je a vyšel ze zahrady. Rex, Major, Penny, Ella a Charlie se mohli přetrhnout, kdo dřív očůrá tu pouliční lampu nebo jiný obecní majetek.
"Takže, jak se máš?" začala jsem konverzaci.
"Dobře. Momentálně spořím na nový vodítko, Ella už si ho zase okousala," vysvětloval.
"Aha," usmála jsem se.
"A co ty? Jak se ti vede?"
"No, nic moc," řekla jsem podle pravdy.
"Jakto?" ptal se starostlivě Gery.
"No víš, to je složitý…" Nevěděla jsem, jestli mu to mám říct. Pochopil by vůbec takovouhle záležitost.
"Nemusíme se o tom bavit, jestli nechceš," prohlásil, což od něj bylo docela hezký. "Charlie! No fuj, necháš to?!"
Pokračovali jsme ulicí plnou rodinných domků.
"Jak jde škola?" Jiné téma zřejmě Geryho nenapadlo.
"Dobrý," pokrčila jsem rameny.
Abych prolomila následující ticho, navrhla jsem, že bychom mohli jít na zmrzlinu. Srdečně mi bylo jedno, kdo nás na náměstí uvidí. Gery souhlasil.
"Teda počkat. Nevzal jsem si peníze."
"To neva, já ti půjčím." Vytáhla jsem peněženku v barvě lila a přepočítala drobné. Na zmrzlinu to rozhodně stačilo.
Dorazili jsme na náměstí. Jakmile psi ucítila různé vůně linoucí se z obchodů, rozštěkali se a upoutali pozornost většiny lidí.
"Ticho! No tak, Penny, přestaň," tišil je Gery a rozpačitě se rozhlížel. Když obecenstvo ztratilo zájem, zamířili jsme ke zmrzlině.
"Jakou si dáš? Já tam pro to dojdu," nabídl se Gery šlechetně a přenechal mi psy.
"Do velkého kornoutu poloviční čokoládovou a jahodovou. A oříšky," řekla jsem svoje přání.
Gery se postavil do fronty, zatímco jsem trpělivě čekala a snažila se jeho psy trochu zkrotit. Moc mi to nešlo, vzhledem k tomu, že jsem měla potíže je vůbec udržet.
Gery přišel se zmrzlinou právě včas-Majorovo vodítko se mi totiž vysmeklo. Gery mi vrazil do ruky zmrzlinu a chytil vodítko dřív, než Major stačil zpozorovat, že může utéct. Jenže neutekl.
"Máš štěstí, že to byl Major," řekl Gery. "On je totiž hrozný lenoch a i kdybys mu třeba to vodítko odepnula, hodinu se bude ometat kolem jednoho stromu."
S křečovitým smíchem jsem přikývla. Balancovala jsem se zmrzlinou a škubající vodítky na chodníku jako nějaká primadona.
Gery si naštěstí psy vzal zpátky. Ti však štěkali dvojnásobně, když zjistili, že máme zmrzlinu."
Zabočili jsme do pravé ulice.
"Představ, že ta zmrzlina stojí…" Hlas Geryho jsem přestala vnímat.
Po ulici totiž běžela osoba-a to si piště, že jsem ji znala.


A otázečky xD

  • Které psí jméno se vám líbí nejvíc? xD
  • Na jakou rasu psa byste typli Majora?
  • Kdo byla ta osoba, co běžela po ulici?
  • Jaká část kapitolky se vám líbí nejvíc?
Díky za odpovědi (všimli jste si jak jsou ty otázky stejně dlouhé? xD)

Lady Letty
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 :.:.:Niekto:.:.: :.:.:Niekto:.:.: | 13. dubna 2009 v 16:36 | Reagovat

//Ella xD
//Heeh nwm =D
//Samantha nebo Cleo
//Celkově celý!
-Super, jako vždy xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Layout: © Lady Letty