Deník mojí mámy-2.kapitola

1. května 2009 v 14:37 | Lady Letty |  --->Deník mojí mámy
2.kapitola DMM je taky docela krátká, protože jsem ji psala v rychlosti, jelikož za chvilku padám ven...
Tááákže, pokud se dneska někde nelíbáte pod rozkvetlou třešní xD, hoďte prosím aspoň nějaký ten komentář xDD
Jinak krásný Máj x)

(nevšímejte si toho useklého obrázku, v blízké době se to pokusím napravit a zmenšit xD)



Můj "domov" se nachází v činžovním domě, který je v hrozném stavu. Padá z něho omítka a na stěnách jsou malé i velké praskliny. Nedivila bych se, kdyby se mi jednoho dne ten barák sesul na hlavu.
Vklouzla jsem do chodby vydlaždičkované příšernými dlaždičkami snad z šedesátých let.
Zadýchaná jsem se vyšplhala do třetího patra, kde jsem odemkla ty nejhnusnější dveře.
Jako vždy mě ochromil vzduch skládající se z velké části jenom z cigaretového kouře, alkoholu, potu a zatuchliny. Nejraději bych nosila kolíček na nose, ale to bych se asi udusila(no ale stejně v tomhle bytě žádný kolík nenajdete, takže moje teorie jsou na nic).
Scenérie v místnosti, která měla představovat "obývák", byla opět stejná.
Na gauči ležela macecha, hlasitě pochrupovala a v jedné ruce svírala skleněnou láhev.
Normálně bych teď někam vypadla, ale bohužel žádné normálně nebylo. Otec mi totiž zakázal chodit ven bez jeho povolení. To mi ovšem ani jedinkrát nedal. Vždy po škole jsem musela naklusat domů a čekat, co bude.
Doufala jsem, že v ledničce najdu něco k jídlu, ale krom piva a prošlého jogurtu tam nebylo nic. Hlad však přemohl můj strach a tak jsem čapla po mých tajných úsporách a vyrazila ven.
Moc peněz jsem neměla, ale i tak mi to stačilo na čtvrt pizzy a kelímek minerálky. Jak krásně mě hřálo u srdce, když jsem polykala měkké těsto s kečupem, šunkou a sýrem. Minerálku jsem vyzunkla na několik loků. V pizzerii jsem ještě chvíli zůstala a užívala si příjemné atmosféry. Všichni kolem se smáli, jedli a povídali si, čerstvá pizza se pekla v peci… Nakonec jsem však přeci jenom byla nucena odejít. Jednou mi tu dokonce vynadali za to, že zabírám zbytečně volné místo a tentokrát jsem nechtěla riskovat ostudu.
Chvíli jsem se ještě toulala po ulicích. Jak ráda bych se teď courala s nějakou kámoškou…
Můj život byl ale jiný. Neměla jsem takové štěstí jako ostatní dívky a hodně mě to mrzelo.
A navíc…Nesměla jsem o mém "neštěstí" nikomu říct.
Otec mi řekl, že pokud jenom něco ceknu ostatním, že si mě najde a zabije mě.
Nevím jestli by toho byl schopný, ale každopádně mi při téhle větě naskočila husí kůže.

Velký strach mě přepadl po příchodu domů. Otevřela jsem dveře-a oddechla si.
Fotr tu ještě nebyl. Všechno zůstalo ve stejném stavu-macecha dřímala na gauči, akorát flaška se válela na podlaze. Toho jsem si všimla, až když se ozvalo ostré zařinčení skla. Rozplácla jsem se na zemi a byla jsem nucena vdechnout smrad špinavého koberce.
"Co…?" ozval se chraplavý hlas mé macechy. Rychle jsem se zvedla.
Macecha vypadala hrozně. Mastné vlasy jí zplihle visely kolem povislé kůže, která vzdáleně připomínala obličej.
"Do prdele, moje hlava," vyrazila ze sebe a třela si spánky. Tohle dělala vždycky po "Sladkém probuzení".
Chtěla jsem se vytratit, ale moje nohy při jejím nepřátelském pohledu, co po mě střelila, opět ztvrdly na místě jako dneska před školou.
"Uvař mi kafe," zavrčela protivně. Ačkoliv jsem ji tak hrozně moc nenáviděla, poslechla jsem a v kuchyni vytáhla starý pytlíček mleté kávy a hrnek, který jsem musela opláchnout.
Tekla studená, čemuž jsem se vůbec nedivila.
Během minut, co se voda vařila ve starodávné konvici, jsem musela čelit dalším pohledům mé macechy.
"Už máš to kafe?" ptala se vyčítavě každou minutu a znělo to trochu naštvaně. Hrozně mi připomínala mého otce. On byl taky takový hnusný netrpělivý ztroskotanec. Zdálo se, že ti dva si k sobě vážně našli cestu.
Konečně konvice cinkla a já doufala, že splněním macešina příkazu budu aspoň na chvíli vysvobozena. To jsem se však mýlila.
"Ukliď tu flašku," řekla, jakmile se jí do ruky dostal hrnek s kávou. Měla jsem chuť zařvat, že nic odnášet nebudu, ale namísto toho jsem zvedla skleněnou láhev a odnesla ji do popelnice před domem.
Když jsem se vrátila, stejně mě macecha nepustila jen tak pro nic za nic.
"Vidíš jakej je tu bordel?" rozkřikla se. "Stejně za všechno můžeš ty! Nikdy jsem nechtěla rozmazlenou děvku jako jsi ty! A ještě nevlastní!"
Vhrknuly mi slzy do očí. Jestli jste si mysleli, že jsem nějaká drsňačka, co v pohodě snáší tohle den za dnem, jste na omylu. Ve skutečnosti stojím na pokraji zhroucení. Nevím, co mě vůbec drží nad vodou, když můj život prakticky nestojí za nic.
Možná je to jenom to jediné.
Moje máma.
Nevím o ní vůbec nic, ale i tak na ní každičký den myslím a představuju si jak vypadá a jestli vůbec žije, a jestli jo, tak kde a jestli na mě taky myslí a proč musela odejít…
Muselo to být něco závažného, proč mě opustila. Ani jí to nezazlívám. Třeba na ni byl otec taky tak zlý…
Odvrátím hlavu a utíkám do svého pokoje, kde se rozbrečím.

Dneska vás žádnými otázkami trápit nebudu, stačí když napíšete komentář x)

Díky a ppp

Lady Letty
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 NeelaC NeelaC | Web | 1. května 2009 v 18:13 | Reagovat

pěknýý x)))

2 Any* Any* | Web | 1. května 2009 v 19:26 | Reagovat

super :))

3 Niekto Niekto | 2. května 2009 v 9:58 | Reagovat

Super! :-)

4 DeadlyKatie DeadlyKatie | Web | 3. května 2009 v 15:37 | Reagovat

Nebuuj,určitě budu dělat aj temné desi,původně sem ho měla v plánu,ale tak...řekni mi,kdo by v 00:00 ráno chtěl něco dělat xDD Myslim že ten modrej změním x) na černej,speciálně pro tebe xD
Třeba Nessi někdy na blog zavítá x) neřekla jsem že nikdy už neco být DJ,DJ budu spíše uvnitř x)

5 Lady Letty Lady Letty | Web | 3. května 2009 v 15:39 | Reagovat

DeadlyKatie: dobře dobře xD ale kvůli mě desing dělat nemusíš...jak jsem řekla, je dobrý i teď x)
Ppp a pozdravuj Nessu xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Layout: © Lady Letty