Únor 2011

Time is running out

28. února 2011 v 21:06 | Lady Letty |  Kousek z mého života
Ahoj,
moji malí velcí snílci.
Poslední únorový den. Co říct? Snad, že to strašně letí. :) Před chvílí byla půlka ledna a teď už bude březen. Ale na jednu stranu je to dobře, už se těším na teplo ^^
V souvislosti s časen jsem si vzpomněla na to, jak jsem si o víkendu pročítala staré deníky (od páté třídy!!) a říkala jsem si, že je to až neskutečné, jak to všechno uteklo. Jak se moje názory postupně měnily, jak jsem v nich "dospívala"...a z naivní holčičky se stal...absolutní blázen. :D Říkala jsem si, že je škoda, že jsem si deník psát přestala-sekla jsem s tím před několika měsíci, po érách neustále odkládání a dopisování mě to přestalo bavit. Napadlo mě, že bych se k tomu vrátila, protože by bylo hezké si ve vzpomínkách uchovat téměř každý den...Sice si deníčkově píšu i tady, ale přeci jenom se tu nemůžu vypsat ze všeho a také se jednou může stát, že už tu můj blog nebude-což by bylo docela tragické, po tom všem, co jsem zde napsala a zanechala. No, budu nad tím uvažovat (doufám, že nejen uvažovat, ale i psát :D).
Do školy jsem se vrátila s těžkým srdcem. Sice bylo po nudě, ale zároveň i po klídku, který jsem ten týden měla. Písemky, písemky, zkoušení, zkoušení...pořád ta samá písnička. Vůbec by mi nevadilo, kdyby nám aspoň na měsíc dali s tímhle pokoj, když jsme v tom "přihláškovém" období. Já už si přihlášky podala, dvě. Jednu na gympl a jednu na obchodku, ale na tu ani nechci, i když je tam od třetího ročníku volný výběr předmětů a mezi nimi i žurnalistika. To, že bych tam měla maximum těch "číselných" předmětů, by mi docela vadilo a chtěla bych se žurnalistice věnovat až na vysoké. I když, vlastně pevně rozhodnutá nejsem, kdo ví, kde skončím, na jakou vysokou školu mě vítr zavane? :)) Rozhodně ale vím, že by to mělo být nějaké humanitní zaměření. :)
Jejda, to jsem se tu zase nějak rozpovídala. Cha. Takže radši k fotce. Aneb odpoledne strávené s NÍ. ^^ :)) Jsem moc ráda, že jsme si na sebe zase po škole našly čas. Protože s ní zapomínám na všechny starosti, ona mě dokáže spolehlivě rozesmát. S ní můžu mluvit o všem. :) Ach, jak se mi po tom mém blázínkovi bude na střední stýskat. :)
Asi půl hodiny jsme strávily na mostě, nebo spíš pod ním-jejda, to zní divně. :D Tedy, abych to uvedla na pravou míru, krmily jsme, jako malé holky, kačenky. :D Ale byly tam i dvě krásné, fotogenické labutě. Takže naše foťáky zase měly co dělat. :)
Kromě toho jsme se tak různě toulaly po městě a nakonec jsme došly k našemu malinkému nádražíčku. Dříve to bývalo docela hezké místo, ale teď jsou na tom nejhezečí koleje. A právě odtud tahle fotka. Máme štěstí, že nás nepřejel vlak. :D

Zase jsem všechno napsala nahoru a tady dole bude zřejmě jedno velké prázdno. *přemýšlí* Mmm, asi vážně už na nic nepřijdu...na co z mých milionu nepodstatných věcí jsem zapomněla? No, ono je to vlastně jedno. :)
Jo, už vím.
Nadpis je vlastně název písničky od Muse, dřív jsem ji poslouchala v jednom kuse. ^^
Uhm, raději mizím. :)

Mějte se hezky,

Letty

Louka

26. února 2011 v 21:37 | Lady Letty |  Zbytky
Zabloudila jsem do starých textů ve svých dokumentech a našla tam jedno staré líčení, které jsme měli mít do školy. Téma znělo Moje oblíbené místo. Tak mě napadlo, že vám tedy ukážu, co že jsem to vlastně spatlala. ^^ No, asi to muselo být...celkem dobrý, když jsem za to dostala jedničku. ^^
No, nebudu to okecávat :)



Slib

23. února 2011 v 20:48 | Lady Letty |  Drabble
Jejda, jejda.
Dlouho jsem nenapsala žádné drabble-tedy, vlastně jsem nepsala skoro vůbec. *stydí se* Tak to teď napravuji.
Tentokrát, podle "pořadníku", psáno pro slečnu Caddy. :) (doufám, že jsem si ta slova opsala správně. :D)
No. To drabble je takové...ehm *hledá vhodné slovo*...jo, divné. To by tak sedělo. I když, posuďte hlavně vy sami. :)
Zadaná slova zněla: naděje, slib, jeskyně, sbohem

Thoughts in the clouds

23. února 2011 v 18:33 | Lady Letty |  Kousek z mého života
Ahoj,
moji malí velcí snílci.
Cha.
Tak už jsem zase nemocná. Jak já to jenom dělám? ^^ No nic, to bych asi už vážně nesměla do té školy lézt, abych zase něco nechytila. Ale tak co, na druhou stranu jsem se vyhla několika písemkám, můžu být doma v klidu, spát, jak se mi zachce, číst si až do rána, koukat na filmy, které jsem si slibovala, že zkouknu (například na Pýchu a předsudek-nahrávala jsem si to někdy v prosinci (!!) :D - ten film je pořád pro mé citlivé, romantické srdíčko nádherný. ^^ ), koukat celé odpoledne na seriály a jen tak si přemýšlet. Takže, ono to vlastně nebude tak zlé-až na tu občasnou nudu a vidinu příšerného dopisování. Nesnáším ho! :D
Zatím na něj zapomínám díky těm příjemným věcem, třeba knížce Povídky z jedné a druhé kapsy od Karla Čapka. Taková klasika, kterou jsme dostali jako povinnou četbu, a původně jsme si měli přečíst pouze dvě povídky, ale nakonec jsem se rozhodla přečíst si to celé-a opravdu toho nelituji. Některé povídky jsou vážně povedené. :)
A taky, kamarádka konečně dostala svolení, že může jít se mnou na festival. ^^ Tralalá. *zpívá si* No, a před dvěma dni jsem konečně lístky mohla držet v ruce. ^^ Doufám, že to vyjde a nebudeme nemocné nebo se něco nestane (promluvilo její bojácné já). :)) Lidi, možná uvidím Mandrage! ^^ Ne, dobře, už jsem v klidu.
Fotka: No, musela jsem je zdokumentovat. ^^
Trochu zase odjinud.
Dneska jsem trošku bloumala a přemýšlela, a přišla jsem na to, že vyjma mé rodiny v mém životě existují asi jen dva, možná tři lidé, kteří se jsou pro mě opravdu důležití a kterým můžu bezmezně důvěřovat. Jenom...jenom mám někdy strach, že o ně přijdu. Že je ztratím. Se dvěma z nich se mé cesty brzy rozejdou, až půjdeme na střední. A já se bojím, že to bude navždycky. A že nenajdu podobné blázny (myšleno v dobrém ^^), se kterými bych si rozuměla. Přeci jenom, za těch osm devět let našeho přátelství...už si hned tak k někomu podobný vztah nevytvořím. :)
No, a ta třetí osoba bydlí na můj vkus až moc daleko. Ne že by to můj vztah k ní nějak změnilo, ale někdy mě mrzí, že jí nemůžu jen tak napsat nebo zavolat, abychom se sešli v tolik a tolik hodin. Chybí mi to. Ale pevně věřím, že léto vyjde. :) A že spolu budeme aspoň déle než jindy. :)
Jejda. Vůbec nevím, jak jsem se k tomuhle tématu dostala. Ale to nevadí. ^^
Mějte se hezky,
Letty

12.2.2011

13. února 2011 v 20:01 | Lady Letty |  Kousek z mého života
Většinou nepíšu "datumově", jde jenom o dny, které jsou pro mě obvzlášť důležité. No, a včereješek takový byl. :)) Popravdě, ani jsem toho moc nenaspala, jak jsem se na něj těšila. :D ^^
Měla jsem to štěstí se zase (asi po sedmi měsících) vidět s mou nee-chan. ^^ Nevím, jestli je to tak z její strany, ale ona je pro mě rozhodně tou onou "spřízněnou duší", a tak není divu, že jsem měla opravdu velký důvod k radosti. :))
Daly jsme si sraz v Praze-byla jsem ráda, že mohla přijet docela z takové dálky. Netrpělivě jsem přešlapovala na autobusáku s rukama v kapsách (ta hnusná zima!) a hledala očima mezi tou kupou lidí, která se vyvalila z autobusů. Jako by půlka republiky neměla nic jiného na práci, než jezdit na Zličín. :D Ale nakonec jsem ji našla a mohla jsem jí splatit dluh-objetí. ^^
Nějakou "chvíli" jsme strávily v obchoďáku-šly jsme na jídlo (kdo by řekl, že najít místo k sezení je takový horor?! :D), couraly se po obchodech (a potom se děsily toho pípání :D ona ví ^^) a předávaly si dárky (dostala jsem krásné visací náušnice :)). A obě jsme si udělaly radost v knihkupectví a koupily si mangu-ona Spirálu dvojku a já druhý díl Deníku pána démonů. ^^
Nakonec nás přestala bavit ta hromada lidí a toulaly jsme se venku. Jenomže jsme nenašly žádnou lavičku a skončily jsme na obrubníku. :D Ale jo, celkem pohodlný. ^^
Štěstí, že na druhé straně bylo KFC s méně lidmi a méně drahou horkou čokoládou/kávou. ^^ Tady to utíkalo ještě rychleji, než předtím. Čas je šmejd. x.x :D
Doprovodila jsem jí zpátky zastávku s návrhem vlézt si do zavazadlového prostoru autobusu a odjet s ní. ^^ Bohužel, tento nápad byl nerealizovatelný. *brečí* :D
Nejde popřít, že mi bylo smutno, když jsme se musely rozloučit. Ale v létě ji snad uvidím znovu-ne, snad ne, určitě. ^^ Prostě to musí vyjít. :)

Fotka: Já a ona. Ach jo, opravdu mě mrzí, že jí tu fotku tak kazím. ^^
letty-letters.blog.cz
Strašně ráda jsem tě viděla, Neelo. :)

Letty

Spring sky

11. února 2011 v 18:48 | Lady Letty |  Kousek z mého života
Ahoj,
moji malí velcí snílci.
Už třetí den se slečna Letty ulejvá ze školy a zdá se, že jí to vyhovuje. Ne, tak dobře, opravdu jsem byla nastydlá a potom už jsem nechtěla nic riskovat s návratem do školy, abych do soboty nechytla ještě něco horšího. A taky jsem totiž nechtěla zítra prskat na mou milou nee-chan. ^^ Hahá. Praho, těš se, tohle jsi ještě nezažila. ^^ Tralalá. ^^ *těší se jako malé dítě*

Během toho mého nuceného válení se s prášky a hrnkem teplého čaje (a občasným koukáním na The Bing Bang Theory) jsem konečně dočetla takovou "klasiku" od spisovatele Ericha Maria Remarqua. Ve škole jsme si o něm něco říkali a dokonce jsme se dívali na zfilmovanou verzi jeho knížky Na západní frontě klid. A musela jsem si přiznat, že mě to zaujalo. Plánovala jsem si tedy přečíst i samotnou předlohu a k mému překvapení jsem doma našla téměř celou jeho sbírku knih, kterou nashromáždila mamka. ^^ Bohužel, to zmiňované dílo tam nebylo, a tak jsem si vybrala jiné-s názvem Tři kamarádi. Ačkoli se to nezdá, je to docela těžké na čtení-ale, jako většina takových děl, krásné. Nádech depresivna se táhl po celý příběh (co je taky veselého na poválečné době), ale líbilo se mi to. I když byl smutný konec, i když to není zrovna četba, u níž bych měla veselou náladu. x) K neuvěření, že tu dokážu psát tolik řádků o jedné jediné knížce. ^^

Fotka: Když se mnou nikdo nemůže jít ven, všichni moji přátelé mají něco na práci a venku je krásně, seberu se a jdu prostě sama. A abych se tak nenudila, pan Foťák jde samozřejmě se mnou. ^^ Nejlíp se mi fotí tam, kde nikdo není a můžu si v klidu cvakat bez zvědavých pohledů. Tahle fotka vznikla na kopci za městem. Ehm...sice to nebyl nejlepší nápad pro moje boty, ale co-i za to bláto to stálo. ^^ 
letty-letters.blog.cz
V těhle dnech už úplně cítím jaro, jenomže je to vždycky jen chvilková záležitost. Dneska už zase pršelo a sluníčko se schovalo za šedivou clonou. Jestli bude takhle i zítra, tak to budu považovat snad za nějaké znamení, protože sedmého srpna taky pršelo. xD ^^

Já se opravdu vždy snažím napsat normální článek, čestně.
Ale ono to...nějak nejde. ^^
Uhm. Raději si spakuju svých pět švestek a půjdu otravovat jinam. ^^

Pac a pusu,
Letty

Mandle

7. února 2011 v 20:00 | Lady Letty |  Zbytky
Protože mám v počítači docela dost fotek a je mi líto, že by jinak přišly nazmar, nastrkám je sem. 
Tentokrát pro milovníky sladkých mandlí. ^^
Koupila jsem si je o jedné z odpoledek a doma, když jsem si u knížky ujídala ze sáčku, začala jsem si téměř bezmyšlenkovitě stavět mandlové obrazce. ^^ 
A protože jsem to nechtěla nechat jen tak, skočila jsem pro foťák a zdokumentovala to. Ano, bláznivé, ale já blázen jsem. ^^

Srdíčko. 
letty-letters.blog.cz

Blue butterfly

5. února 2011 v 20:34 | Lady Letty |  Kousek z mého života
Ahoj, 
moji malí velcí snílci.
Vím, že moje řeči jsou neuvěřitelně nezajímavé, ale...
...i přesto bych se s vámi ráda podělila o pár nepodstatných věcí z mého života. Ehm, takže kde začít? ^^
První věcí, která mně napadá, jsou naše trička pro vycházející deváťáky. Konečně nám přišla. ^^ Mysleli jsme si, že barva "azurově modrá", kterou jsme si vybrali, bude podle webu té firmy ošklivá...ale opak byl pravdou. ^^ Je to opravdu krásná, skoro hřejivá modrá (což je asi nesmysl, protože modrá je barvou studenou, ale nevěděla jsem, jak to vyjádřit xD). Opravdu se mi moc líbí, jen mi trochu plandá. Jenomže, na mě plandá všechno, hehe. ^^ No tak co. Budu ho nosit v létě na spaní *těší se*.Když o tom tak mluvím, už bych vážně ráda teplo. Sníh mně nebaví a kousavá zima mi není příjemná už vůbec. Teplo, teplíčko, nakoukni maličko ^^ Uhm. Už asi vážně blázním.
Jak tak koukám, všichni píší/psali i o svém vysvědčení, tak se o něm taky krátce zmíním. Musím říct, že jsem hodně, hodně spokojená. ^^ Žádná dvojka, co si přát víc? x)
Jinak kolem mě dny ubíhají v rozmazané šmouze, občas se zastaví v malých, světlých okamžicích, které se mi zapíšou do paměti, ale moc jich není. Trávím teď čas mezi psaním, posloucháním písniček, koukáním na anime a plánováním (kde se zase vzala ta energie? xD).
Na prázdniny jsem se opravdu těšila, o den více povalování přijde vždycky vhod. xD ^^ Jen mě mrzí, že včera jsem nemohla jít s kamarádkou ven. Říkala jsem si, že zase provětrám foťák, ale nakonec z toho bohužel sešlo. No, tak někdy příště. x)

Fotka: Jednu sobotu jsme byly s mamkou samy doma a pouštěly jsme si písničky ze starých desek-a mně se hrozně líbil přebal jedné z nich. ^^ Hrozně mi připomínal anime Loveless, i když ten motýl tam asi není úplně stejný. Ale i tak jsem to prostě musela zdokumentovat. x)
Ráda poslouchám, kde ke které desce přišla, v dnešní době, kdy můžete sehnat všude všechno, jsou tyto příběhy opravdu zajímavé. ^^
letty-letters.blog.cz
Hehe ^^ *přemýšlí, co sem dolů napsat*
Zákon schválnosti, že mě už nic nenapadá. Mám děravou paměť, ach jo. x.x Měla bych psát články tohohle druhu za kratší období, ne to nechat, až všechno zapomenu. xD A že já zapomínám věci, data, povinnosti a podobné věci velmi často a velmi ráda. ^^ No jo, ta roztržitost. ^^
Mmm, snad jen že možná konečně dostanu povolení koupit si lístky na festival, který bude kousek od nás ve městě. Bylo by to skvělé, kdyby to vyšlo. Tak mi prosím držte palce, ať můžu já i kamarádka. ^^

Pac a pusu,

Letty

(Sakra, sakra, sakra. Co to má znamenat? Jak je možné, že jsem mohla splácat takovýhle článek? No nic. Promiňte ^^)

Kolíčky

2. února 2011 v 20:58 | Lady Letty |  Zbytky
Nudíte se?
Popadněte foťák a foťte, co vás napadne, foťte, co uvidíte kolem sebe a nudu spolehlivě zaženete. Mám to ozkoušené-i z obyčejných věcí, které vídáváte každý den kolem sebe se dá vytvořit něco neobvyklého.
I třeba z takových kolíčků na prádlo. ^^
letty-letters.blog.cz

Přání

1. února 2011 v 19:11 | Lady Letty |  Drabble
Musím přiznat, že na ten blog vážně kašlu.
Není nálada a chuť, spíš soustředím své "pisálkovství" jinam. ^^ Ale užíralo mě svědomí, a tak jsem se přeci jenom dokopala k tomu něco sem napsat. A aby to bylo ještě lepší, rychle jsem si spatlala nový, zářivý lay, abych mohla začít s čistým štítem. Musím říct, že se tu teď cítím o moc příjemněji, černá byla taková moc depresivní.
I když...že bych změnila depresivní obsah mých povídek, to se říct nedá. Lehce melancholicky laděné bude i tohle drabble, které jsem konečně stvořila na slova slečny Lii. Snad se vám bude líbit.

Zadaná slova zněla: sen, neštěstí, pes

letty-letters.blog.cz
Layout: © Lady Letty